Další z článků píši na žádost jedné známé, když jsem si šla pro inspiraci na nová témata pro můj blog. Právě strachové a mnohdy až agresivní chování je leckdy negativním základem pro nespokojený život se psem.
 Pokud vlastníte jedince, co se bojí ostatních lidí či psů, snažte se chodit hlavně mezi ty hodné, kteří jsou předvídatelní (psi, co nevrčí, nenaléhají, neštěkají, příliš neběhají a lidi, kteří jsou sympatičtí, klidní, nemáchají rukama, nekymácejí se.. ). Mezi ty, kteří Vašeho čtyřnohého přítele nevyděsí, ale naopak dají do klidné zóny. Jak jsem psala, pes ve stresu nemůže být dlouho, proto pokud vidíte, že se jeho chování nelepší, raději ho po chvíli odeberte, ať v té negativní náladě nesetrvává. Dává-li Vám pes najevo, že nechce, aby si ho ostatní hladili, nechte ho být. Bude sedět opodál, ale bude pravděpodobně šťastnější, i když se nebude zrovna mazlit a vesele poskakovat. Podobné je to i ve smečce, není-li to nebezpečné, nechte je se mi sebou navzájem seznámit, očuchat a přijít na to, jaká mezi nimi bude hierarchie. Zrovna včera večer jsme byli na jedné zahradě a kolem nás běhalo 12 hlav - převážně border kolie, 1 německý ovčák a 2 teriéři- 7 fen na 5 psů. Snažili jsme se do seznamování vůbec nerealizovat, psy se v klidu očuchali a vše probíhalo téměř tak, jak mělo. Jen jeden pes otravně nakrýval ty ostatní a 2 feny chvíli řešili, jak to mez nimi vlastně je. Oni sami si dávali najevo, kdo kde a proč je. Člověk svou psychikou chce pomoci, což je ale bohužel občas na škodu, neboť na něho pes hodně dá a začne řešit věci jinak, podle aktuálního psychického rozpoložení pána. Samozřejmě, pokud je ve smečce nějaký větší agresor, není dobré ho tam nechat. Přímá dominance až agresivita je věc na delší povídání a pokud bude čas, napsala bych na to další článek. | Česko je ráj pejskařů, domácího mazlíčka má veliké procento z nás a potkáte ho doslova na každém rohu. Při tak velké koncentraci je velmi důležité dbát na to, aby se mezi sebou co nejvíce snášeli. Existuje řada plemen s předpoklady bez dominantního chování, ale také samozřejmě ti, co se na ostatní psy trochu "prsí". Samozřejmě zde záleží na daném jedinci, takže bych ráda zdůraznila, že nejde dané plemeno "zaškatulkovat" do jedné z kategorií. Obecně je velmi důležitá socializace ihned po odběru štěněte od chovatele, tedy po 50.dni věku. Jedince zvykáme na ostatní psy, ruchy, lidi, dopravní prostředky. Vždy je potřeba na danou situaci netlačit, ale nechat ho psa pochopit. Většina štěňat se chová k dospělým psům submisivně. Jako majitel bychom mu měli být oporou a mělo by nám věřit, že do dané situace jsme ho vzali za nějakým účelem a může nám plně důvěřovat. Právě důvěra je důležitá pro to, aby pes byl v případném strachu v klidu a věděl, že uděláme vše pro to,aby se cítil co nejméně ve stresu. Stres jako takový je pro psa velký nátlak a nedokáže v něm být dlouho. Ostatní psi by psa ve strachu neměli dlouho stresovat, naléhat na něho či ho utlačovat. Jedinec poté reaguje neočekávaně, snaží se ze situace oddálit, najít si prostor a negativní věci si vždy dlouho pamatuje a většinou se špatně odbourávají.   |
Jste (nejen) ze středních Čech a chcete začít s agility, poradit s výcvikem či socializací psa?
Neváhejte mě kontaktovat >>
Neváhejte mě kontaktovat >>
RSS Feed
