Jsme občany České republiky, ráje pejskařů. A to jak do počtu, tak do oblíbenosti nějakého toho psíka vlastnit. I já jsem nějaký čas bydlela v našem největším městě a musím říci, že mě toho právě Praha mnoho naučila...
V naší Matce měst lze potkat pejskaře snad na každém rohu. Je sympatické, že se Praha, i přes novou vyhlášku, snaží umožňovat psům volný pohyb na loukách k tomu určených. Je to dobré gesto, jenže i toto má své mínusy..Pokud se budoucí majitel pro psa tedy rozhodne, měl by brát v potaz, že se jedná o živého tvora. Na místě je určitě dostatečná socializace, výcvik, učení přivolání a tak dále. Na výše zmiňovaných loukách jsou povětšinou psi puštění na volno a proto je velmi přínosné mít psa poslušného a stále pod svým dohledem.
Nepodceňte tedy již od prvních dní společného soužití socializaci. Pokud je pes v pořádku a naočkovaný, choďte společně s dalšími psy na procházky, jezděte se psem v dopravních prostředcích, učte ho, že člověk není bubák ale přítel a další dobré chování. Veškeré tyto snahy by měli být prováděny v klidu, bez zbytečného tlaku a hlavně se jim musí dát čas. Pes si musí dobrou a nenásilnou cestou přijít na Vaše požadavky a cvičení by ho mělo bavit.
Po Praze jsme se psy chodili často, za což jsem byla posléze velmi vděčná, neboť naši psi byli ukázkoví. Hodní na cizí lidi i zvířata, poslouchali na slovo, zastavovali na chodnících, nebáli se v metru, chodili u nohy na rušných chodnících, dokázali zalehávat v případě nutnosti a tak dále.
Právě tyto "vychytávky" jsou pro život ve městě velmi nápomocné. Pokud je má pes dobře naučené, není pro něj bytí v rušném místě nic těžkého a otravného.
Myslete na to, že téměř všude jezdí auta, prohánění se děti na koloběžkách, matky vedou kočárek a to mnohdy právě se psem. Pokud je dotyčný pes nevychovaný, buďte právě vy tím, kdo situaci zlehčí a vyřeší jí svou připraveností a důvěrou v dobře naučený cvik. A to nejen u matky s dětmi, ale kdykoliv.
Věřte svému psovi a on bude důvěřovat Vám :)
Jste (nejen) ze středních Čech a chcete začít s agility, poradit s výcvikem či socializací psa?
Neváhejte mě kontaktovat >>
Nepodceňte tedy již od prvních dní společného soužití socializaci. Pokud je pes v pořádku a naočkovaný, choďte společně s dalšími psy na procházky, jezděte se psem v dopravních prostředcích, učte ho, že člověk není bubák ale přítel a další dobré chování. Veškeré tyto snahy by měli být prováděny v klidu, bez zbytečného tlaku a hlavně se jim musí dát čas. Pes si musí dobrou a nenásilnou cestou přijít na Vaše požadavky a cvičení by ho mělo bavit.
Po Praze jsme se psy chodili často, za což jsem byla posléze velmi vděčná, neboť naši psi byli ukázkoví. Hodní na cizí lidi i zvířata, poslouchali na slovo, zastavovali na chodnících, nebáli se v metru, chodili u nohy na rušných chodnících, dokázali zalehávat v případě nutnosti a tak dále.
Právě tyto "vychytávky" jsou pro život ve městě velmi nápomocné. Pokud je má pes dobře naučené, není pro něj bytí v rušném místě nic těžkého a otravného.
Myslete na to, že téměř všude jezdí auta, prohánění se děti na koloběžkách, matky vedou kočárek a to mnohdy právě se psem. Pokud je dotyčný pes nevychovaný, buďte právě vy tím, kdo situaci zlehčí a vyřeší jí svou připraveností a důvěrou v dobře naučený cvik. A to nejen u matky s dětmi, ale kdykoliv.
Věřte svému psovi a on bude důvěřovat Vám :)
Jste (nejen) ze středních Čech a chcete začít s agility, poradit s výcvikem či socializací psa?
Neváhejte mě kontaktovat >>
RSS Feed
