SOCIALIZACE A PŘEVÝCHOVA
Vedle trénování agility již 6tým rokem, jsem se pomalu a jistě nárazově "vrhla" i na převýchovu a socializaci psů malých a středních plemen. Mám za sebou již pár návštěv a jsem velmi potěšena, že se situace zlepšila a stále mi chodí zprávy, že se se psy žije stále lépe a navzájem se všichni chápou. Postupně bych sem, či na nově založenou facebookovou stránku VÝCVIK PSŮ ANETA GRYGAROVÁ - CZ, chtěla vkládat fotky a videa z jejich života.
Pokud i vy máte se psem podobné problémy a měli byste zájem o mé služby, určitě mně neváhejte kontaktovat. Věřím, že se na nějakém datu schůzky domluvíme a slibuji, že udělám vše ve snaze Vám s problémem pomoci :)
Pokud i vy máte se psem podobné problémy a měli byste zájem o mé služby, určitě mně neváhejte kontaktovat. Věřím, že se na nějakém datu schůzky domluvíme a slibuji, že udělám vše ve snaze Vám s problémem pomoci :)
REFERENCE KLIENTŮ
Arnieho jsem dostala, když jsem byla mladší. V té chvíli jsem nevěděla vůbec nic o výcviku psa a tak jediný způsob jak se tomu naučit bylo chodit na cvičák. Už v tu dobu jsem si začala všímat, že Arnie nemá zrovna moc v lásce dospělé muže a děti a na vodítku nedokáže být ani chvíli v klidu. Na cvičáku jsme to samozřejmě začali řešit, ale když si vzpomenu jak, tak bych si nejradši nafackovala. Byly jsme z důvodu agresivity odděleny na pár lekcí od skupiny, a já jsem se tím naučila, že nejlepším řešením je držet se dál od všeho, z čeho by mohly vzniknout problémy. |
Emu jsem si adoptovala jako 4.měsíční štěně, které se narodilo v rómské osadě na Slovensku. Už od začátku našeho společného žití jsem zjistila, že nemusí děti a vysoké muže. Jako štěně byla vždy k cizím lidem nedůvěřivá, takže jsem na jednu stranu byla ráda, že se k nikomu nehrne a všímá si jen mě a rodiny. Po stěhování a následné kastraci se její chování změnilo tak, že jsem nevěděla jak v některých situacích reagovat. Když byla na volno, štěkala na všechny kolemjdoucí/jedoucí, děti.. někdy tak agresivně, že začala kolem lidí kroužit, odchytit ji nešlo a pak z leknutí, když někdo z těch lidí udělal rychlejší pohyb, se stalo, že i štípla. Začala jsem po pár měsících situaci řešit s Anetou na kterou mi dala kontakt a doporučení kamarádka Zuzka, která si adoptovala Eminu ségru Elu s podobným problémem. Aneta mi hned při první schůzce řekla, co dělat a proč, a taky, co naopak nedělat. Je to skoro týden od naší schůzky a musím říct, že jsem mile překvapena, jak Ema reaguje na okolí a že i já se snažím být v klidu, když vidím blížící se lidi. Nevšímá si, očuchá a odejde, tak jak to dělala, když byla štěně. Pokud se bude situace opakovat nebo se stane něco, co bych nevěděla jak řešit, určitě se na Anetu znovu obrátím. Je to profík a moc dobře ví, co dělá. |
Ela byla týrané, špatně socializované štěně. Ze strachu štěkala na lidi a nevěděla, jak se chovat mezi psy. Na lidi si zvykala poměrně rychle, při venčení v Praze neměla moc na výběr :D, ale kontakt se psy byl stále problém. Nevěřila jsem jí a bála se, aby neublížila jinému psu. Moje nejistota situaci zhoršovala, tak jsem poprosila Anetu o pomoc. Anety přítomnost pomohla mě být v klidu a hlavně mi ukázala, jak nechat Elu se seznámit s cizími psy. Pravděpodobně ji nikdy nenechám volně pobíhat ve skupině psů, ale pro mě je úspěch, že s ní můžu jít na procházku, kterou si spolu užijeme. |
Milá Aneto, |
"Aneta aneb "Desenský v sukni." V tý holce prostě něco je. U mě už tuhle přezdívku bude mít navždy díky příběhu naší malé Cor. |